Pamětní listiny


opsáno z  originálu týdeníku pro zábavu, poučeni, zájmy politické, obecné a spolkové

Otavan
který se po 74 let v kříži na vrcholu věže putimského kostela nacházel

Otavan 8.7.1894

     

Věž chrámu sv.Vavřince v Putimi se letošního roku obnovuje, jakož i levá část krovu nad kostelní lodí nákladem slav. patronátu král. města Písku a přispěním přifařených obcí.
      Náklad na opravu tu rozpočten a schválen na 4059 zl. 16 kr. Práci zednickou obstarává sl. obec písecká v režii, tesařskou pak stavitel a mistr p. Jílek klempířskou p. Srna, oba z Písku.
      Dne 9. května b.r. počal p. stavitel Jílek snímati věž starou, jejíž trámoví zetlelé svědčilo, kterak oprava ta byla velenutnou.
      Zvláštní dojem působilo celé naší obci namáhavé snímání bleskosvodu, jakož i v pravdě odvážná snímání křížku s vysoké báňky věžní.
      Avšak pan stavitel Jílek ve věžním, jakož i v jiném oboru svých prací pravý,neohrožený podnikatel, vlastní rukou pomocí tovaryše Plátěnky tak opatrně křížek sňal o polednách 9. května, načež i ostatní části věže ve 2 dnech sejmul, že za půl třetího dne ku podivu nás všech stará věž byla na zemi složena.
      Po sejmutí plechové báně, v níž kříž trčel, nalezeno v báni té plechové pouzdro, které do fary odevzdal a v pouzdře nalezeny 2 listiny, prvá z roku 1786 a druhá z roku 1834, obě ovšem psány dle tehdejších nařízení - německy.
      Obě listiny byly opsány a budou opětně v opise s novou listinou pamětnou do báně uloženy, originál pak odevzdán sl. purkmistrovskému co patronátnímu úřadu v Písku k uschování do museum městského.


Listina první zní v překladu takto:

Za nejslavnějšího panování Jeho Veličenstva Josefa Druhého, císaře římského, krále Jerusalémského, Uherského, Českého Dalmat. a Chorvatského, Haličského a Lodomerie atd., když Pius VI., na papežském stolci seděl:
      Byla vrchní část této kostelní věže ku podniknutí slavného králov. magistrátu král. kraj. města Písku nově pořízena a 3. srpna roku 1786 báň i s křížem postavena.
      V této době také tento farní kostel sv. Vavřince, mučedníka, pod duchovní pravomocí Jana Prokopa, prvního biskupa Budějovického z hraběcí rodiny z Schafgotschů se nacházel a jenž kostel tento jako duchovní pastýř 29. a 30. července téhož roku poprvé navštívil, a do něho vstoupil, pak tehdejším farářem P.Tomášem Ledeckým, rodákem Píseckým, uveden jest byl.

      Abychom ale podali budoucnosti též seznam světských vrchností, tudiž se zde poznamenává, že v tomto roce místodr. král. zemského podkomořího zastával vysoce urozený pan Jan Marcelluy, šlechtic z Xenetů, cís.guberniální rada atd.

      Cís.krajským hejtmanem prácheňského kraje byl vysoce urozený pan Vavřinec z Gamsenbergů, cís. guberniální rada atd.

      Radními sl. píseckého senátu:

tit. pan Jan Andris, primátor.
tit. pan Matěj Peck, senior.
tit. pan Tomáš Paulín, tohoto kostela a hospodářství inspektor.
tit. pan František Xav. Giresch, skutečný králov. rada
tit. pan Karel Otto, kostelní úřad vedoucí.
tit. pan Vojtěch Zvěřina.
tit. pan Jiří Beránek, kostelní dozorce.
tit. pan Matěj Zádka.
tit. pan Matěj Rzidky.
tit. pan František Anton Mauder
tit. pan Vácslav Skalický. radní auscultant
tit. pan Josef rytíř z Bieschinů,vystouplý obršt ve vojště.

Sindikové:
pan Josef Hartman
pan František Xav.Zwierzina, oba zároveň přísežní soudní advokáti.

V záležitostech státních nebyla známa žádná zvláštní událost, že veškery státy rakouské sladkému klidu a míru se těšily.

Proti tomu u vnitřním zařízení bylo:  ( ? )

1.) bedlivě jednáno o ustanoveném vyměřování a odhadování (fatírování) všech plodných pozemků ku založení nové daně.
2.) bylo obstaráváno regulování a rozmnožení farností, a konečně
3.) byl zrušen dosavadní rozdíl mezi stavy v království Českém, vzhledem ku dědičné postoupnosti, a bez rozdílu mezi vyššími stavy, mezi měšťany a sedláky stejné právo bylo zavedeno.

Tak se stalo v cis. král. .a krajsk. měste Písku, dne 2. srpna ano 1786
František Xav. Giresch p.t. purkmistr
Frant.Nep. Andrys p.t. primátor
(atd. jak svrchu jsou uvedeni v senátu, vlastnoručně jsou podepsáni).

Druhá listina zní v překladu takto:

Následkem úderu blesku dne 7.června 1832 a z toho vzniklého požáru, bylo přezevzato nové pořízení této věže kostelní z :

patrona tohoto kostela, magistrátu píseckého za solupůsobení přifařených osadníků roku 1834 za slavného panování Jeho Veličenstva císaře rakouského Františka I., v době ustanoveného Biskupa Budějovického, nejdůstojnějšího pána Arnolda Konstantina Růžičky, za guberniálního rady a krajského hejtmana Josefa Edvarda Maschke a za p. faráře v Putimi Ondřeje Zlocha.

Z Magistrátu král.města Písku, jakožto patronátního úřadu Putímského farního kostela dne 17.září 1834.

Ignác Sucharda, purkmistr.
Jan Schmical, rada
Stanislav Krátký, rada.
Karel Schülling, rada.
Frant. Xav. Wessely, rada.
František ze Sterneggů, tajemník.

Na další straně listiny dodatek:

Na věčnou paměť.
    Blesk zapálil věž dne 7.června 1832 o 3/4 na 11 v noci;
teprve o 2.hodině po půlnoci byl oheň pozorován a s největším namáháním od kostelníka Matěje Čulíka a od zdejšího tesaře Matěje Plátěnky o 5. hodině ranní uhašen, při čemž jen 2 věžní báňky shořely, a i s křížkem se zřítily.
    Roku 1834 byl kostel i s věží obnoven.Kostel uvnitř i vně vlastnoručně obílen pouze od Putímských obyvatelů, zvláště od jmenovaného kostelníka, pak od Josefa Vaňaty Josefa Keclíka, vulgo Haška, Josefa Srnky, vulgo Hamáka; dlažbu kamennou zapravili všickni přifaření v obnosu 160 zl.vid. čís., zeď hřbitovní byla od jmenovaných sedláků na vlastní útraty opravena.
    Místo dvou dřevěných kůrů v kostele byl zřízen jediný klenutý se vchodem z kobky z výtěžku za 2 dřevěné.
    Lavice byly pořízeny od několika osadníků z Putimi.
    Tohoto roku bylo veliké sucho, dobytek stonal a pro nedostatek píce musilo ho mnoho býti za babku prodáno neb i poraženo.
    Konečně byl křížek 21. září 1834 za všech zde možných slavností na věží vztyčen.
    Na věži té pracoval Písecký mistr tesařský Tomáš Kovanda a mistr klempířský Jos. Pokorný.

Ondřej Zloch, místní farář.
člen c. k. hospodář. společnosti.
František Jelínek, učitel

    Dne 28. května 1834 započato se stavbou věže a v této chvíli práce tesařská na věži z větší části jest hotova. - Pracuje se usilovně, velmi energicky.
Kéž jest šťastně vše ukončeno.

autorem článku byl P. Jos Baar - farář putimský

Zpět hlavní nabídka Zpět