Náhrobní kameny původně v kostelní dlažbě zasazené:


Jak jižbylo uvedeno, ve staré jižní lodi putimského kostela jest hrobka Radkovců z Mirovic pánů na Drahonicích. Tato byla v r. 1826 otevřena, nalezeno bylo pět velkých, hnilobou rozpadlých rakví s kostmi a čtyři dětské rakve. Na jedné této dětské rakvi byl přibit obrázek s letopočtem 1762.

V mladší části kostela (v severní lodi) jsou pohřbeni příslušníci rodu Wrábských z Wrábí pánů na Mladějovicích.

Když v r. 1834 chrám Páně dláždili, našel se pod cihlami také kámen náhrobní s písmem nečitelným, s erbem Švamberků kteří měli na počátku 17. století v držení statek Kestřany a hrad Zvíkov.

V kostele jsou pochování také dvá hodní učitelé - roku 1716 dne 1. února Řehoř Hrubý cantor putímský a r. 1770 Ignátius Kreš, ludirector Putimensis.

Též je zde uložen poslední husitský farář Silván Zahořanský, krerý zemřel 27. srpna 1610.




Z farní kroniky:

Toho léta (R.1902)  byly náhrobní kameny tvořící dlažbu kostela přičiněním slovůtného pana Karla Lukáče, purkmistra píseckého, vyzvednuty a postaveny zvenčí kostela na straně jižní, dle návrhu konservátora Aug. Sedláčka, školního rady v Písku. Technickou práci provedl p. úředník stavitelský Mat. Jačka z Písku, zednickou práci vykonal zdejší zedník Jan Kavalír se svými druhy.
Tak zachována stavitelská práce umělecká, náhrobků rodiny Vrábských na Drahonicích, kteří tuto v kostele byly pochovány, jakož i vel. p. Akermana a j. Ale bohužel již dříve byly mnohé příliš vyšlapány. Jsoutě nekteré až na 500 let staré. Vzláštní to jest že tak správnou a libou češtinou jsou kameny ty ozdobeny.

(zapsal P. Jos. Baar)










Nápisy na náhrobcích:

jsou opsány tak, jak byly čitelné před r. 1910 a čísováy od levé strany původního umístění vně kostela.


1.) bílý mramor

letha panie 1580
v nediely przed swatü panü Ma
rkytü umrzela uroze
na panna pana Mikolassowa Radkowczy z Mirrowicz
a na Drahoniczych
dcera Anna Marye
a tuto gët pochowana
pan Buch racziz dussy ge
gi milostiw beyti

( dále znak Radkovců )


2.) žula

letha panie 1508
w patek při nediely misericordia
umrzela urozena pani Veronika Wrabska z
Bukovan a na Draheniczych a w tomto gelť
pochowana miestie oczekavage veseleho
z mrtwych wstanie


3.) bílý mramor

LETA PANIE 1588 W SO .
BOTV PRWNI W POSTIE DO .
KONALA GEST BIEH ZIW.
OTA . SWEHO . PANNA KATE .
RZINA RADKOWCZOWA
Z MIROWICZ W LETECH
XIII DCZERA VROZENE o
PANA MIKVLASSE RAD .
KOWCE A NA DRAHON .
ICZICH A TVTO TIELO
GEGI GEST POCHOWANA

( dále znak Radkovců)


4.) žula - čitelno pouze:

Letha panie 156_ we cztwrtek

(na desce kalich)



(v roce 1569 zemřel Kerunk Vrábský)


5.) bílý mramor

LETA PANIE 1588 W NE
DIELI PROWODNY DOKO
NALL GEST BIECH ZIW
OTA SWEHO W LETECH
VIII PAN WACSLAW RAD
KOWECZ Z MIROWICZ
……..A NA DRAHON
ICZYCH A TVTO TIELO
GEGO GEST POCHOWANO

(Pod nadpisem znak Radkovců)


6.) žula - z nápisu pět řádek vyšlapaných,zbytek:

. . . . . HEK . . . .
TECH 63 GEHOZTO
TIELO TUTO ODPOCZIWA OCZE
KAWAGE BUDOUCZYHO KE
DNI SOUDNEMU ZMRT
WYCH WSTANI .

(dole kalich - 17.stol)


7.) mramor

LETA PANIE 1571 TEN
CZTWRTEK PRZED ST
RZEDOPOSTIM MIESICZ
E DVBNA DOKONAL GE
ST V WIKZE SWATY KRZ
ESTIANSKY ZIWOT SW .
VY VROZENEY PÄ HHYNE
K RADKOWECZ Z MIRIW
ICZ A NA DRAHICZY
CH GEHO MRTWE TIE
LO TVTO POCHOWANO GEST .

( dále znak Radkovců )


8.) dvojitý náhrobek - bílý mramor nápis jen na jedné polovině:

LETHA 1600 W PATEK
. . . . HO MATEG
. . . DOKO

NAL . . . .
Z MIROWICZ A NA DRA
DRANONICZICH ATVTO TI
ELO GEGO CHOWANO
BVH RACZ DVSI MILOSTIW

.

(v dolní části znak Radkovců a znak tři kapři)


9.) žula - nápis i erb nezřetelný - 16.stol


. 10.) Bílý mramor s nápisem:

LETHA PANIE 1571 TEN
TEN MESICE VNORA 10 DEN
DOKONALA GEST ZIWOT
SWVG V WIRZE SWATE
KRZESTIANSKE VROZENA
PENI KATERZINA RADKO
VCZOWA Z LIPI A NA DRAH
ONICZICH GEGI MRTWE
TIELO TVTO POCHOWA
NO GEST .

(dole znak pánů z Lípy)


11.) žula

LETA 1768 DNE 8. APRILIS
W PANU VSNUL WELEBNI
PAN JAN ACKRMAN
PO MNOHICH CZASICH
ZASE 1755 DNE 12 JVLII FARARZ PRWNI W PVTIMI
VSTANOWENI SMILUVG
SEBVCH NAD GEGO
DVSSI .

(pod nápisem kalich a lebka)


12.) bílý mramor

LETA PANE 1581
TEN PONDIELÍ PO SWATIM MIKVLASSI VMRZIEL
GEST VROZENI A
STETECZNI RITIRZ PAN MIKVLASS WRABSKI Z WRA . . .
WICH S . . .
ALI DOBRE PAMIETI
VROZENÉHO PANA
KERVNKA ZWRABI
ANA MLADIEIOWICZICH
GEGOZTO DVSSI PAN BVCH
MILOSTIW BITI RACZ .

(pod nápisem znak Vrábských z Vrábí)


13.) žula s erbem Počepických (čáp)

Letha 1565 w . . .

ly przed strzedopostim . . . .

Pan Poczepiczky

dále nečitelno




Putim asi není jediné pohřební místo pánů z Drahonic.
V Bavorově také (již poškozený) náhrobek Anny Radkovcové.









Dnes jsou náhrobky opět osazeny uvnitř kostela, chráněny před povětrnostními vlivy, ale také před zraky těch, kteří by si je rádi prohlédli.


Náhrobek č. 3 Kateřiny Radkovcové paní na Drahonicích, a náhrobek č. 12 Mikuláše Vrábského pána na Mladějovicích, jsou osazeny ve vstupní kobce kostela.






Vrábští z Vrábí - páni na Mladějovicích

(Mladějovice obec vzdálená asi 9 km od Putimi )

V r. 1393 Jan z Mladějovic původu neznámého prodal Mladějovice rodině Mladějovských Z Mladějovic, kteří nosili na štítě sekeru s křížem (nebo ruku s mečem).

První z nich byl Přibel, který byl již v r. 1460 mrtev. Buď on nebo jeho synové Mladějovice prodali.

Novým pánem se stal Jan Vrábský z Vrábí. (Vrábí dnes součást Brandýsa nad Labem v nejstarší době Vrabie )

V r. 1474 Jan z Vrábí kupuje také Nerestce a Čimelice. Jeho synové byli: Jiří, Jan, Aleš a Petr. Jan převzal majetek po otci (r.1508) byl v Čimelicích ještě r. 1525. Následovali po něm Kerunk a Hynek jeho synové, ktěří tento čimelický majetek prodali.

Od r. 1517 uváděn syn Aleš jako pán na Mladějovicích. Od r. 1523 měl tu také svůj mladší statek bratr Jan (nebo dědil po Alšovi).

V létech 1535 zakoupil Kerunk Vrábský také panství Drahenice (5km od Březnice okr Příbram) které Vrábští drželi až do r. 1686, kdy je Eva Marie Vrávská, rozená Lažanská prodala hraběti Leopoldovi Vilémovi z Valdštejna.

Roku 1566 se stali dědici Mladějovic strýcové bratři Vrábští, Kerunk a Hynek. Tito se porovnali tak, že Kerunk Mladějovice ujal, a bratru 2350 kop vyplatil. Kerunk Vrábský zemřel r. 1569 zůstaviv statek svůj Synům Janovi, Mikuláši, Alšovi, Vácslavovi a Štepánovi Janovi.

Nejstarší ze synů Jan ujal asi r. 1575 Mladějovice. a za krátko zemřel. Mladějovice převzal druhý bratr Mikuláš. Zemřel podle náhrobku v putimském kostele v pondělí po sv. Mikuláši r. 1581; Mladějovice ujal Aleš, třetí bratr. Po jeho smrti a po krátké vládě nejstaršího syna Kerunka Mikuláše (zemřel 1618), dostali Mladějovice mladší synové Vácslav, Vílém Karel a Adam.

Ti prodali majetek Ferdinandovi Rudolfovi Lažanskému z Bukové.



Radkovci z Mirovic - páni na na Drahonicích

(Drahonice obec vzdálená asi 9 km od Putimi)

Ves Drahonice patřila kolem r. 1240 řádu křížovníků s červenou hvězdou. R. 1254 ji připojil král Přemysl Otakar II. k nově založenému městu Písku. R. 1374 koupili Drahonice bratři Jaroš a Racek a vystavěli si zde tvrz. Z dalších majitelů je znám Jaroš z Drahonic.

V držení drahonického statku se také střídali v počátku 16. století páni z Rožmitálu, z nichž Zdeněk Lev přebudoval v r. 1508 drahonickou tvrz.

Roku 1534 10. prosince zastavil jeho syn Zdeněk Lev z Rožmitála, dvůr a ves Drahonice, vsi Pivkovice, Dunovice a Kuřimany,dvůr kmecí ( kmecí - se selskými dvory a grunty) ve Skočici, v Humňanech dvůr poplužní v plat vysazený, Chrast dvůr kmecí, Dvory tvrz pustou, a v Bílště 2 člověky s podacím, Vácslavu Švihovcovi ze Švihova v 2500 kopách tak, aby zboží to do smrti Vácslavovi vyplaceno nebylo.

Václav Švihovec ze Švihova 3. března 1536 činí na základě majestátu krále Ferdinanda I. o svobodném kšaftovní, poslední vůli.ustanovuje svou manželku Kateřinu roz. z Lípy, poručnicí a vykonavatelkou své závěti. K radě jí dává Adama Lva z Rožmitálu a oběma odkazuje po 1 000 kop míš. Stejnou částku zanechává synovi své první manželky Jaroslavovi Kerunkovi z Lomu, jenž se má v případě Kateřininy smrti stát náhradním vykonavatelem závěti. Po 500 kopách míšenských odkazuje svým sestrám Barboře a Apoloně a menší částky některým služebníkum. Svědkové: Petr Božojovský z Mladějovic, Václav Želízko z Tourového, Jan Vrabský z Vrabí.

Kateřina roz. z Lípy právo dědické (roku 1540) od Adama Lva za 200 kop odkoupila. Zůstali sice po Vácslavovi někteří příbuzní, kteří se po něm na dědictví táhli. Ale ti jsou odbyti penězi a Kateřina užila potom ještě jednou slastí manželských s druhým mužem svým, Rackem z Běšin v létech 1544 - 1555. Následným sňatkem s Kateřinou získal drahonický statek Hynek Radkovec z Mirovic. Jejich potomci žili na drahonickém a skočickém dvoře, který byl roku 1567 k drahonickému panství i s krčmou přikoupen.

Již v r. 1553 tvrz Drahonice s příslušenstvím, Kateřina vnukům svým Hynkovi, Vladislavovi, Mikuláši a Oldřichovi bratřím Radkovcům z Mirovic zapsala tak, aby se v ně po smrti její uvázali. Zemřela r. 1571 dne 10. února, její manžel Hynek Radkovec také v r. 1571 v měsíci dubnu. Oba pohřbeni v putimském kostele, kde se jejich náhrobky dochovaly .

Vnuk Mikuláš Radkovec ujal statek po bábě své, i ten který bratřím nebyla v dsky zapsala; z té příčiny vynutili na něm Jan a Mikuláš bratří Salavové z Lípy (r. 1573) 1500 kop, pokládajíce si za právo míti k Bílsku a ke Skočicům po nebožce Kateřině, jakožto "strýní" (tetě) své.

Mikuláš Radkovec přikoupil roku 1588 vsi Lidmovice, Krašlovice,a Vitice i se dvorem Loužnou, kterýž stával u Skočic, a měl časté pře se svými sousedy, jsa mysli velmi bujné. (Vroce 1588 podle dochovaných náhrobků pohřbil Mikuláš v putimském kostele své děti Kateřinu - 8 let, po 7 týdnech Vácslava - 7 let). Kolem roku 1610 Mikuláš Radkovec zemřel, zdědil panství jeho bratr Oldřich. Také byl násilný a druhdy jej z nepěkných věcí obviňovali.

Když Oldřich zemřel, zůstalo po něm drahně dluhův (nad 31.000 k. míš.), pro něž nebylo možno statek sirotkům náležející zdržeti. Z té příčiny prodány Drahonice r. 1614 skrze komisaře od soudu zemského zřízené, vdově pozůstalé po zemřelém Oldřichu Radkovcovi Saloměně ze Žákavy, za 36.000 k. míš.

K panství v tu dobu náležely: tvz Drahonice dobře od kamene vystavěná se dvorem a pivovarem, ves Albrechtice se dvorem a ovčínem, vsi Pivkovice, Blsko s podacím (spodacím - právem dosadit na faru kněze dle vlastního uvážení), Dunovice, Chrást, ovčín ve Dvořích, mlýny pod Blskem a Kunšovský, drahně lesův černých a živých, něco chmelnic a jiné pozemky. Následným dědicem tohoto majetku se stal starší syn Oldřicha a Saloměny psaný jako Mikuláš Diviš Radkovec z Mirotic a na Drahonicích.

Roku 1652 Mikuláš Diviš Radkovec z Mirotic již jako cís. rada a soudce zemský koupil tvrz Přečín a připojil ji k drahonickému panství. Zemřel 14. 4. 1661.

Po smrti Mikuláše Diviše jeho statek dědila jeho dcera Kateřina Konstancie, provdaná za hraběte Ferdinanda Leopolda z Vrtby, od něhož pak koupil r. 1700 Drahonice kníže Ferdinand Schwarzenberk a spojil je s protivínským panstvím. Schwarzenberkové drželi statek až do r. 1945.

Vypsáno z díla Augusta Sedláčka "Hrady, zámky a tvrze Království českého"


Zpět hlavní nabídka Zpět kostel