Dne 26. srpna 2005 oslavila devadesáté narozeniny putimská rodačka provdaná do Semic,

paní Marie Jarošová,

která je pravnučkou slavného putimského sedláka Jana Cimbury.
Cimburova dcera Marie, byla odána P. Jos. Baarem ve farním kostele v Putimi 25.8.1885 s rolníkem Janem Kotrchem ze Stříteže u Volyně. Okolo roku 1914 se zpět do Putimi, rodné obce svojí matky, vdala na č.49 její dcera Anna, vnučka Jana Cimbury. Jubilantka paní Jarošová, provdaná z Putimi do Semic je její dcera.


Putimské kronikářce která ji při příležitoti nadcházajících narozenin navštívila, povyprávěla o svém mládí prožitém v Putimi. Kromě vzpomínek na školní léta a školu putimskou, vzpomínala hlavně na nelehký život který měla v Putimi v nepřetržité zemědělské práci.







Rodnou chalupu paní Jarošové v Putimi, sousedící s farou a kostelem, vzorně udržuje nynější majitel - její synovec pan Jan Jaroš.





opsáno:

Pravnučka sedláka Jana Cimbury oslaví devadesáté narozeniny

Regionální zpravodajství " Listy Písecka " -    (26.8.2005)

Semice

Potomci legendárního sedláka a siláka Jana Cimbury stále ještě chodí po tomto světě, i když už nenesou jeho jméno. Patří už do kategorie minimálně prapravnuků. Jediná žijící pravnučka Marie Jarošová ze Semic, oslaví v těchto dnech své devadesáté narozeniny. Jan Cimbura měl jak známo dvě vlastní děti: Martina, který zemřel v Putimi bezdětný a dceru Marii, která se provdala k Morávkům do Střítěže u Volyně. Ta už se o budoucnost postarala šesti potomky třemi dcerami a třemi syny. Bohužel z jejich synů nezůstal na živu ani jediný dva z nich padli v první světové válce. Dcera Anna jezdívala za strýcem Martinem do Putimi na návštěvu a to se jí stalo osudným. Provdala se zase zpátky do rodiště své matky na Jarošovskou chalupu asi v roce 1913. Bylo jí tehdy pouhých devatenáct let a ženich byl o dvacet let starší. Anna byla prý velice krásné a hodné stvoření. Manžel Jan Jaroš byl jeden z nejlepších žáků děkana Josefa Baara. Byl to výborný hospodář, sadař a včelař. V rodě Jarošů bylo už nadání nějak zakódováno. Janův otec dokonce studoval a byl krátce učitelem. Velký věkový rozdíl by nebyl manželství na závadu, ale byly tu jiné okolnosti, které nečinily Annu šťastnou: "Maminka se vdala do špatných poměrů. Chalupa byla stará, z části dřevěná a došková. Musela se celá zbourat a postavit nová. Moc jsme se tenkrát zadlužili a měli bídu. Maminka se jen dřela a nic si neužila. Nemohli jsme se ani přistrojit do lepších šatů, a tak jsme se drželi radši stranou, byli jsme jak na samotě. Všichni jsme se dřeli a neměli žádnou radost," vzpomíná jubilantka Marie Jarošová na svá mladá léta a pokračuje: "Měli jsme doma dvě studny, ale v létě, když bylo sucho, voda nebyla a muselo se do řeky. Jednou jsem musela jet sama s voznicí. Trvalo mi dlouho, než jsem do řeky zacouvala a pak než jsem vodu šoufem nalila.




Byl už večer a já se vracela zpátky. Kousek od domu pod vrškem mi vypadly z kola loukotě a jela jsem jen po špicích. Prosila jsem Pána Boha, abych dojela domů a to se mi také podařilo."

V Putimi bývaly velké poutě, plné stánků a kolotočů jak na prostranství pod kostelem, tak na návsi."Komedianti přijížděli už v týdnu a večer točili. Jednou jsem si sedla na takový kolotoč, kterému se říkalo káča. Chvíli se točil na jednu stranu, a pak zase na druhou. Asi jsem tam omdlela, protože si už jen pamatuji, jak mne odtud tahali ven," říká Marie. Tenkrát husu k obědu měli jen o posvícení a potom možná na tři další svátky, ačkoliv jich mívali celkem patnáct: "Maminka nadělala peřiny a co zbylo se prodalo. Chodili "husáci", kteří husy vykupovali a celá hejna hnali před sebou od vesnice k vesnici." Marie byla ze tří dětí manželů Jarošových. Provdala se do Semic aniž by změnila své příjmení. Manžel František Jaroš však nepatřil do žádného příbuzenstva. Měli spolu dvě děti a nyní se už Marie těší se třemi vnoučaty a třemi pravnoučaty. Měla ještě sestru Andělu a bratra Jana, který zdědil v Putimi chalupu. Byl to výborný žák a počtář, ostatně jako obě sestry. si poradit s tím, na čem druzí pohořeli. Ještě v pokročilém věku uměl nazpaměť všechny básničky, které se učil ve škole. Právě u něj se projevily genetické dispozice sedláka Jana Cimbury. Podobal se mu mohutností postavy i abnormální velikostí nohou. Jeho manželka Marie přišla také ze Střítěže. Sloužila dlouhá léta u Morávků a byla jako jejich člen rodiny. V mládí prý mívala také samé jedničky a farář nabízel její mamince, aby šla studovat, že by se starala jen o ošacení a obutí. Odmítla, jako vdova se měla co ohánět a byla potřeba každé ruky. Dnes je Marie již vdovou a právě se dožije šestaosmdesáti let. Jejich syn Jan vystudoval a žije v Praze. Jeho povolání je filmový kritik.

J.Pixová


Putimský sedlák Jan Cimbura Začátek stránky