Jindřich Šimon Baar, Putim a Jan Cimbura



Jindřich Šimon Baar Autor románu Jan Cimbura jehož děj se odehrává v obci Putim se narodil 7.2.1869 v Klenčí pod Čechovem v malém domku pod farou č.94.
V r.1880 na přímluvu strýce Josefa Baara katechety píseckých škol, získal stipendium a stal se studentem gymnasia v Domažlicích, kde již publikoval ve studetském časopisu.

V r. 1881 městečko Klenčí vyhořelo, na Baarovi rodiče dolehla finanční tíseň, a nemohli Jindřicha vydržovat na studiích, proto se snažil synovce na studijích udržet písecký strýček Josef, který byl r.1884 jmenován farářem v Putimi což prý byla jeho touha.

J.Š.Baar proto často zajížděl na putimskou faru, kde se strýcem žila Jindřichova babička Dorota Baarová (25.4.1888 pochovaná na putimském hřbitově).
Jako hospodyně měl u sebe strýc Jindřichovo sestřenice, svoje neteře, dcery sestry Barbory provdané za Jana Heidlera měšťana a hrnčířského mistra v Klenčí.
(V únoru 1894 provdala se neteř Barbora (24 let) za podučitele putimské školy Ladislava Vydru, který později učil v Bavorově.
Její sestra Anna v červnu 1895 ve věku 27 let za syna putimského rolníka.
)

V roce 1888 vykonal J.Š.Baar maturitní zkoušku, zamilovaný do sestřenice Mařenky Baarové odjel v doprovodu starého otce Jiřího Baara do pražského semináře, kde se vedle studia bohosloví již věnoval psaní.
( Mařenku - dceru strýce Martina sdláře z Protivína /nar. r. 1871/, poznal u strýce Josefa ještě na faře v Písku. Mařenka byla provdána r.1895 za knížecího Schvarzembergského správce v Třeboni, syna majitele hospodářství v Lešanech u Postoloprt, který byl o 13 let starší.)

Dne 7.7.1892 vysvětil kardinál hr.Schönborn v chrámu sv. Víta J.Š.Baara na kněze.

V putimském kostele 19.července 1892 jak již měl dříve dojednáno se svým strýcem, osobním děkanem, sloužil svoji tichou primiční mši svatou (protože jeho otec v Klenčí byl těžce nemocen, ochromen mrtvicí,nekonala se žádná oslava). Přišla jen matka, otce zastupoval strýc Martin z Protivína, drůžičkou mu byla Marie Žižková dcera hostinského (v té době starosty) Tomáše Žižky. Oběd strojily již zmíněné sestřenice z Klenčí a sestřenice Mařenka Baarová z Protivína.

Druhou mši svatou potom sloužil v kostele sv. Martina v Klenčí pod Čechovem.

Jako kněz působil v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově, Úněticích, v Klobukách, v Ořechu u Prahy. V září r.1919 zanechává kněžské činnosti a vrací se do rodného Klenčí pod Čechovem.

Zemřel 24.10.1925


          


Hrob rodiny Baarů v Klenčí pod Čerchovem ve kterém je uložen i Jindřich Šimon Baar.



V r.1935, byla v Putimi pojmenována nově postavená škola

"Baarova obecná škola".

V r. 2015 uplynulo 130 let od vysazení lípy která je na obrázku, je totiž jednou z pěti lip které přivezl v r. 1885 z Písku P. Josef Baar, a dal je zasadit v okolí kapličky. Kapličku tenkrát nechal opravit a opatřit nápisem:

"Svatá Anno naše ochrano oroduj za nás"




Josef Baar - byl katechetou píseckých škol hlavních, potom měšťanských - 29 let žil v královském městě Písku.

Po smrti putimského faráře P. Ignáce Skaly 7.6.1884 zažádal o přidělení putimské fary, o čemž rozhodlo městské zastupitelstvo 30 hlasy z 35 možných dne 30.8.1884.

Dne 27 září.1884 o 2.hod. odpolední po velkém loučení s píseckými, dala jej slavná městská rada odvézti ve svém povoze za doprovodu radních do Putimi. Vstříc k Baarovu bytu na malém náměstí proti soše Pany Marie přišli co banderisté osadníci putimští, vedeni starostou Janem Šátavou, který pronesl uvítací řeč, načež se průvod vydal putimskou branou k Putimi.

V Putimi u kaple sv. Anny uvítán sborem družiček s panem farářem Maruškou Františkem, (družička Eugenie Munzarová, dcera řídícího učitele měla promluvu).

Po uvítání v kostele a motlitbě na hrobě zemřelého P. Skaly, vešel do fary kam si vedl i svou matku Dorotu Baarovou měšťankou z Klenčí. Tato s ním v Písku již 18 let žila, když jeho otec v r.1866 zemřel.

Prvně se P. Baar mimo kostel představil celému okolí na velké slavnosti konané v Putimi 22. listopadu 1884 kterou bylo svěcení nového železného mostu přes řeku Blanici. Na slavnosti též "promluvil pěkně písecký radní Alois Pakeš a provolal slávu Jeho Veličenstvu Císaři Pánu Františku Josefu I.

Putimský strýc Josef Baar, byl velice oblíbeným farářem, všestranně činným. Zvelebil kostel i faru a inspiroval J.Š.Baara k napsání románu Jan Cimbura. Na románu je patrný strýcův podíl, neboť J.Š.Baar nenohl býti tak znalý místních poměrů uváděných v románu.

Napsal také dvě libreta k dětským zpěvohrám Cizinci o Štědrém večeru, (hudba Josef Věnceslav Soukup) a Mladí pastýři betlémští (hudba tentýž a Josef Čapka-Drahlovský).

V roce 1896 se stal členem a prvním předsedou nově založeného "Sboru dobrovolných hasičů v Putimi"

P. Josef Baar zemřel 15.12.1907 na faře v Putimi, kde je též na místním hřbitově pohřben a jeho hrob dosud udržován.


Původní nápis na kříži v r.1975

Zpět hlavní nabídka Začátek stránky