Berní rula

ilustrační foto


Berní rula je nejstarším katastrem, vzniklým za vlády Ferdinanda III. Habsburského (vládl 1637 - 1657) v období hospodářské konsolidace po dlouhodobém rozvratu a devastacích třicetiletou válkou.
Představuje soupis a popis všech obcí (vesnic, městeček i měst) podle jednotlivých panství a tehdejších krajů.
Stavovský český sněm rozhodl roku 1652/3 o provedení tohoto podrobného soupisu všeho berni podrobeného majetku v Čechách. (Pro výměru berně (daně) byla zvolena základní jednotka - tzv. 1 osedlý) Zatím účelem byly ustanoveny čtyři visitační komise složené ze 4 osob - jeden zástupce za každý stav, které měly navštívit všechna panství a statky, prohlédnout vsi, poddanská pole, pořídit soupis berni podléhajících poddaných tzv. "skutečně osedlých" a stanovit počet osedlých pro každou ves .
Za osedlé osoby se považovaly osoby, které polovici svých pozemků osívají a obdělávají potahem. Většinou sedlák, držící celý lán (60 korců), byl považován za jednoho osedlého.
Při zakládání vesnic lokátor vyměřil v určené oblasti jednotlivé příděly půdy, na kterých se usadili sedláci.
Půdu měli od vrchnosti propůjčenou (lehen), proto mluvíme o lenním vztahu a příděl půdy se nazýval lán. Podstatou pojmu lán je tedy léno. Vzhledem k tomu, že velikost jednotlivých lánů byla do značné míry typizovaná, začal se tento pojem používat k označení příslušné plošné rozlohy asi 18 ha.
Rozdíly ve velikosti jednotlivých lánů ovšem mohly být značné i v rámci jedné vsi. Člověk držící jeden lán byl řádný gruntovník, sedlák, láník, či osedlý. Existovaly ovšem i menší grunty, nevíme přesně, zda od počátku, nebo zda vznikly drobením či jinak.
Pojem sedlák či gruntovník se běžně používal i pro polo a čtvrtsedláky. Celoláníků bylo aspoň v pozdějším období poměrně málo. Určit pro tu kterou kategorii, zda byli chudí nebo bohatí je problematické.
Obecně ale zřejmě platí, že sedláci všech kategorií tvořili vesnickou lepší společnost, zatímco chalupníci a zahradnici spíše ty chudší.
Za jednoho osedlého se počítali čtyři chalupníci nebo osm zahradníků. Chalupník byl tedy držitel menší usedlosti než sedlák, robotující nejčastěji ručně (jako pěší bez potahu) a zahradník pak ještě menší výměry. Později se na místo pojmu zahradník užívalo označení domkář. Domkář byl majitel malého hospodářství do výměry asi 4 ha, v pozdějším období pouze majitel domku bez půdy. Jak u sedláků, tak i chalupníků sloužili a bydleli různí nádeníci a podruhové. Podruh byl člověk bez nemovitého majetku, nejčastěji pracující a bydlící v nájmu u sedláka (něm. Inmann). .
Uváděna jsou řemesla, pokud byla poddanými provozována. Nestejným způsobem komise zaznamenávaly mlýny, kostely, fary, lesy, počet ovčáckých mistrů a pacholků a také bonitu půdy.
V době do jara 1655 sepsaly komise podle svých instrukcí všechny české kraje, Prahu a Kladsko, s výjimkou Chebska.
U každého poddaného je uváděna celková rozloha jeho polí, výměra ozimů, jařin, počty dobytka. Nejsou uvedeni podruzi ani čeleď (to jest poddaní bez berního - zdanitelného majetku). Zachycovány jsou pusté osedlosti, vyhořelé usedlosti a nově se usazující poddaní v letech 1652-54 .
Knihy jsou děleny dle krajů. Jsou veřejnosti nepřístupné, avšak většina je vydána tiskem. Prácheňský kraj jako svazek 28 vydán v r 1954 a v jeho druhém dílu je zapsána Putim.


V berní Rule nejsou usedlosti uvedeny pod číslem popisným , protože číslování domů bylo uzákoněno až v době vlády Marie Terezie v únoru 1770 a ve většině obcí proběhlo od podzimu 1770 do roku 1771.
Číslování se provádělo s pomocí vojska v přirozeném sledu tak, jak lze obec postupně projít, obvykle po směru chodu hodinových ručiček. Dům byl číslem "popsán" křídou na vrata či dveře. Začínalo se obvykle nejdůležitější, zpravidla veřejnou budovou (panské sídlo, nejbohatší usedlost). U obcí ležících podél silnice číslování obvykle začínalo prvním domem po pravé straně vesnice ze strany, kterou přijíždí vrchnost, po opačné straně se pak vracelo.
V Putimi se začalo očíslováním fary čp.1, a končilo se číslem čp.63. což byl dům převozníka na soutoku Blanice s Otavou. Číslo 64. měl krátce Jagerhaus - myslivna v Hůrkách (dnes katastr Smrkovice). Číslování již nebylo měněno, takže okruh čísel z roku 1770 i sled čísel postupně přidělených po roce 1770 nám poskytuje obraz o rozrůstání obce.



Vypsáno z "Berní Ruly" kraje prácheňského - rok 1654


    Používané plošné míry:
   1 lán = 60 str. /strychů/ = 17,263926 hektarů     1 strych = 4 v. /věrtele/ 0, 2877321 ha      1 věrtel = 0,0720 ha tj. 719,33 m 2


Vesnice zádušní královského města Písku    No. 141    Fol. 1175
Ves Putím
Rolníci, jenž qualitates osedlého mají:
Jména měst, městeček, vesnic a hospodářův Role má a osívá V nově se
osazují léta
Potahův Dobytek má Poznámky
(defalcirován = osvobozen od daně)
dnes číslo popisné
Role má Na zimu seje Na jaro seje Chovati může Nyní chová Krávy Jalovice Ovce Svině
str. v. str. v. str. v. Koně Voli
Václav Keclík 50 - 19 - 10 - - 4 2 2 5 3 14 11 1697, 1704, 1720  vyhořel, defalcírován 8
Jiřík Klokočínský 47 - 13 - 8 - - 4 - 4 3 5 - 3 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 11
Pavel Vaněk 45 - 15 - 8 - - 4 - 4 2 2 4 3 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 13 ?
Pavel Peklo 15 - 5 - 4 - - 2 - 2 3 5 3 1 1720 - vyhořel, defalcírován 14
Martin Tůma 50 - 18 - 12 - - 4 - 4 4 7 15 11 1720 - vyhořel, defalcírován 15
Bartoloměj Chlubnej  40 - 15 - 8 - - 4 1 4 5 8 15 10 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 41 ?
Pavel Cimbura 40 - 13 - 8 - - 4 - 3 4 10 17 4 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 25
Martin Švec 30 - 11 - 7 - - 4 - 4 4 3 - 7 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 33
Petr Žižka 30 - 12 - 7 - - 4 - 6 5 5 17 14 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 34,42 ?
Jakub Hošek 30 - 12 - 7 - - 4 - 4 4 8 7 9 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 39
Adam Horník 31 12 - 7 - - 4 4 3 4 4 8 52
Jiřík Brabenec 15 6 2 3 - - 2 - 2 3 2 - - 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 22, 53 ?
Rolníci na stavení skažení:
Jména měst, městeček, vesnic a hospodářův Role má a osívá V nově se
osazují léta
Potahův Dobytek má Poznámky
Role má Na zimu seje Na jaro seje Chovati může Nyní chová Krávy Jalovice Ovce Svině
str. v. str. v. str. v. Koně Voli
Šimon Vaňata 60 - 10 - 5 - 4 - 4 3 4 2 5 1704, 1720  vyhořel, defalcírován 26
Václav Václavek 28 8 - 5 - - 4 - 3 3 4 - - 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 27
Jan Hlodálek 30 - 6 - 4 - - 4 - 2 2 2 - 3 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 29
Matěj Hamák 60 - 7 - 4 - - 4 - 4 3 4 - - 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 30
Václav Kačírek 45 - 5 - 2 - - 4 - 2 2 2 8 2 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 36
Tomáš Černoch 30 - 5 - 2 - - 4 - 2 2 4 - 4 58
Tomáš Zub 15 - 3 2 2 - - 2 - 2 3 3 - 5 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 32
Jiřík Holej 15 - 5 - 1 - - 2 - 2 1 3 - 3 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 39 ?
Jiřík Jareš 15 - 5 - 2 - - 2 - 2 2 3 4 2 1665, 1704 - vyhořel, defalcírován
Martin Kačírek 15 - 4 - 2 - - 2 - 2 2 3 3 2 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 36
Jiřík Sosnovec 15 - 3 2 1 - - 2 - 2 1 2 - - Vyhořel a defalcírován 1747 57
Jan Cutrnoch 39 - 11 - 8 - - 4 - 4 2 5 9 1 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován
Chalupníci, jenž 4 za osedlého:
Jména měst, městeček, vesnic a hospodářův Role má a osívá V nově se
osazují léta
Potahův Dobytek má Poznámky
Role má Na zimu seje Na jaro seje Chovati může Nyní chová Krávy Jalovice Ovce Svině
str. v. str. v. str. v. Koně Voli
Dorota Hajná 7 2 3 2 1 2 - - - 2 2 - - 1 1704 - vyhořel, defalcírován 10
Matěj Vlach 11 - 4 - 2 - - - - 1 2 5 - 3 1665 - vyhořel, defalcírován 56
Jan Holub - - - - - - - - - - 2 4 - 6 vlastní mlejn o dvou kolách 60
Chalupník vnově osedlý:
Matěj Nesvačil 8 - 2 2 2 - 1653 - - - 1 3 - 1 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 40
Chalupy pustý:
Knížatovská 8 - - - - - - - - - - - - - pustá, rolí něco obec užívá
Střížkovská 12 - - - - - - - - - - - - - pustá, rolí něco obec užívá
Zahradníci jenž 8 za osedlého:
Jiřík Krejčí 5 - 1 2 1 - - - - - 2 2 2 1 1704, 1738 - vyhořel, defalcírován 19
Tomáš Uhlíř 5 - 1 2 1 - - - - - 1 1 - - 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován 20, 21 ?
Krištof Lopotáč 6 - 3 - 1 - - - - 2 1 - - 4 1704, 1720 - vyhořel, defalcírován

Připsaná Poznámka:

Ti jenž od nás za skutečně osedlý položeni jsou, ačkoliv z nich někteří stavení velmi churavé mají,však užívajíce svých rolí náležitě jsouce potahy i dobytky zaopatřeni,jeden druhému na pomoc tak prostředně budou moci obstáti. Ostatních že se tak mnoho na stavení skažených pokládá,jest toho příčina ta,že jest ta ves v létu 1650 vyhořela a že posavad sobě pomoci nemohou. Půda v pěkným položení, žitná i pšeničná.

Zpět hlavní nabídka